Rodiče mají ke svým dětem vyživovací povinnost do té doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Dokud rodiče pečují o dítě spolu, problémy nenastávají. To se zpravidla mění, pokud má dojít na rozvod.
Jaké jsou nejčastější mýty, které výpočet výživného doprovázejí?
-
Nízký příjem ≠ nízké výživné
Podstatné jsou reálné možnosti rodiče zajistit si příjem, ne jeho aktuální výplata. Pokud si rodič záměrně snižuje příjem nebo by mohl být schopný vydělávat si víc, výživné může být určeno podle potenciálních příjmů.
-
Pečuju o dítě napůl ≠ platím napůl
Rovnoměrně rozdělená péče mezi oba rodiče neznamená, že žádný z nich výživné neplatí. I v takových případech se určuje výše výživného každému z rodičů podle jejich majetkových poměrů tak, aby si dítě zachovalo stejnou životní úroveň. Může se tak stát, že například matka bude na výživném hradit 10.000 Kč, protože má vyšší příjmy, zatímco otec bude platit částku 8.000 Kč, protože má příjmy nižší.
-
S dítětem se nestýkám ≠ výživné neplatím
Vyživovací povinnost trvá, i když se s dítětem z jakýchkoliv důvodů nevídáte.
-
Výživné se určuje podle tabulek
Na určení výše výživného existují pouze doporučující tabulky, které ale nejsou právně závazné. Je třeba mít na paměti, že každý případ a potřeby každého dítěte jsou individuální a podle toho je zapotřebí určit i výši výživného.
-
Platit musím, až když rozhodne soud
Pokud se vztah rodičů dítěte rozpadne a jeden z rodičů se odstěhuje a o dítě nepečuje, měl by hned začít na výživu dítěte přispívat a potřeby svého dítěte zajišťovat. Pokud tento rodič v odpovídající výši výživné nehradí, soud mu vypočte dlužné výživné až za tři roky zpětně.
Řešíte péči o dítě a výživné a potřebujete poradit? Obraťte se na nás a společně Vaší situaci vyřešíme.